Rostlinné oleje jsou zdravé. Naučíme Vás vybrat ten pravý

Snad v žádné domácnosti nechybí nějaký druh rostlinného oleje. Používáme je na smažení, pečení, nakládání; některé využijeme i pro kosmetické účely. Které oleje jsou ty nejzdravější a kterým je naopak vhodné se vyhnout obloukem? Jaký olej se hodí na smažení a jaký zvolit pro studenou kuchyni? Reklamy a momentální trendy nás masírují hlava nehlava a snaží se nás přesvědčit, že ten a ten olej je pro naše zdraví ten nejlepší. Trendy se samozřejmě mění, a tak si asi většina z nás prošla fází oslavování olivového oleje, společně jsme proklínali řepkový olej, nyní uctíváme tuk kokosový a zatracujeme palmový.

Poodhalme roušku mýtů, pověr a marketingových klamů a podívejme se rostlinným olejům na zoubek.

Kvalitní oleje, zejména ty lisované za studena (čili panenské) obsahují nenasycené mastné kyseliny, esenciální mastné kyseliny, vitamíny, antioxidanty, minerální látky apod. Už kvůli těmto živinám se vyplatí je používat. Při správné konzumaci (či aplikaci v případě kosmetiky) jsou našemu zdraví rozhodně prospěšné. U olejů se vyplatí sledovat i tzv. bod zakouření, tedy teplotu, kdy se olej začíná „přepalovat“ a vznikají zdraví škodlivé látky.

Vybrané oleje od A do Z

Arašídový olej, za studena lisovaný, obsahuje poměrně velké množství vitamínu E, fytosteroly i mononenasycené tuky, to vše naše tělo uvítá. Na druhou stranu je častým alergenem. Jako jeden z mála nerafinovaných olejů se celkem hodí i na šetrnou tepelnou úpravu. Jídlu dodává lehce ořechovou příchuť.

Avokádový olej se velmi hodí pro studenou kuchyni, neboť je jedním z nejchutnějších. Snese ovšem i teploty vysoké. Pro svůj vysoký obsah zdraví prospěšných látek je jej však na smažení rozhodně škoda.

Kokosový olej se momentálně těší velké pozornosti a má proč. Je-li panenský, má nesmírně blahodárné účinky pro naše tělo. Obsahuje kyselinu laurovou, kapronovou a kaprylovou, vitamín E či nasycené mastné kyseliny. Funguje jako antioxidant, působí proti bakteriím, virům i plísním. Je skvělý i na vlasy a pleť, poslouží tak jako základ pro výrobu domácí kosmetiky. „Kokosák“ je vhodný i pro tepelnou úpravu, přepalovat se začne až při 200 °C. Někomu ovšem může vadit jeho chuť a vůně, její intenzita dokáže výsledný pokrm dosti ovlivnit. Hodí se tedy spíše pro přípravu pokrmů sladkých nebo asijsky laděných.

Olivový olej obsahuje hodně kyseliny olejové, napomáhá tedy regulovat hladinu cholesterolu v těle. Je skvělý do salátů, těstovin i na kůži a vlasy. Je stálejší než například jeho příbuzný ze slunečnic, vydrží proto déle. Doporučujeme volit samozřejmě panenský či extra panenský olivový olej, mechanicky a za studena lisovaný přímo z oliv. Olej z pokrutin je podstatně horší kvality – co do obsahu látek potřebných pro naše zdraví i co do chuti. Vyrábí se zahřátím zbytků, které zůstaly po předchozím lisování, a dále se ještě rafinuje. Je sice levnější, ale také horší. Kvalitní olivový olej se celkem překvapivě hodí i pro tepelnou úpravu, neboť bodu zakouření dosahuje až při teplotě okolo 200 °C.

Palmový olej má mnoho vitamínu E i karotenů, obojí je pro zdravou životosprávu přínosem. Naopak ale disponuje až příliš vysokým množstvím nasycených kyselin, jež mohou mít při zvýšeném příjmu neblahý vliv na vznik aterosklerózy, obezity apod. Palmový olej je v současné době také zásadní zátěží pro životní prostředí, důrazně proto doporučujeme nakupovat pouze palmový olej z ověřených ekologicky šetrných zdrojů. Velmi dobře snáší vysoké teploty, je proto vhodnější na smažení, fritování apod. Nutriční hodnoty zůstávají zachovány i při vysokých teplotách. Olej také relativně pomalu oxiduje, hodí se tedy do trvanlivých potravin.

Řepkový olej, ač se mu často nedostávalo nejlepší pověsti, je potravinou velmi bohatou na kyselinu olejovou i omega-3 mastné kyseliny. Teoreticky je tedy účinným bojovníkem proti srdečním chorobám, napomáhá regulaci cholesterolu v těle. Ideální je volit řepkový olej lisovaný za studena, nerafinovaný a geneticky nemodifikovaný. Na smažení a pečení se díky vysokému bodu zakouření hodí více než olej slunečnicový.

Sezamový olej seženete rafinovaný i nerafinovaný. Pro tepelnou úpravu volte rafinovaný. Má vyšší obsah omega 3 mastných kyselin než například sójový či slunečnicový olej. Nerafinovaná verze tohoto oleje má poměrně dosti pronikavou chuť, jež se v jídle ráda prosazuje. Hlídejte proto jeho množství a volte jej třeba do asijských pokrmů.

Slunečnicový olej je stálicí našich kuchyní, nejčastěji však na pultech obchodů najdeme bohužel jeho rafinovanou, tedy méně zdravou verzi. Ta obsahuje kyseliny palmitové a stearové, jež bychom mohli klidně oželet. Na druhou stranu je velmi bohatý na nezbytný vitamín E. Volte tedy raději olej nerafinovaný. Slunečnicový olej se začíná přepalovat při poměrně nízké teplotě, 110 °C, pročež na smažení není nejvhodnější.

Sójový olej má velké množství omega 6-mastných kyselin, jejichž nedostatkem naše těla rozhodně netrpí a jež při vyšším množství mohou podporovat zánětlivé procesy organismu. Snáší i šetrnější tepelnou úpravu.

Vlašský olej obsahuje mnoho omega 3-mastných kyselin, jež zdraví prospívají. Ty však vyšší teplota při zpracování pokrmů narušuje, a tento olej se tedy hodí spíše pro studenou kuchyni. Výborný je v salátech, například s kozím sýrem.

Při výběru toho správného oleje věnujte pozornost jeho kvalitě, způsobu získávání a výroby. Zpravidla platí, že vhodnější jsou nerafinované, za studena lisované oleje. Pro tepelnou úpravu se ale často hodí oleje jiné, než pro studenou kuchyni, sledujte proto bod zakouření. Je vhodné mít kuchyni vybavenou několika druhy olejů.

Autor textu: Vojtěch Novák; zdroj fotografie: pixabay.com