Co (ne)víte o Velikonocích

Už se blíží! Těšíte se? Aby ne! Před námi, v téhle nehezké době, jsou oslavy jara, obnovy a znovuzrození, jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků. I když, až do roku 325 se slavil stejně jako židovský svátek Pesach (Svátek nekvašených chlebů – oslavuje vyvedení Židů z egyptského otroctví.

Velikonoce dostaly svůj název po “veliké noci”, během které vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jsou svátkem pohyblivým a celé období zahrnuje téměř 50 dní. Velikonoční neděle je vždy ta 1. po prvním jarním úplňku, tedy po 21. březnu. Té předchází 40 dní půstu, posledních 7 je pak nazýváno Svatým či Pašijovým týdnem, Velikonoční pondělí je pak spíše slaveno světsky. Postní období začíná Popeleční středou a ne nutně nesmíte jíst. Člověk by měl zregenerovat svůj život, nastartovat se po zimě na krásné počasí a teplo a optimismus.

Svatý (Pašijový) týden

Květná neděle

V tento den se světí kočičky, které mají připomínat palmové větve, kterými byl vítán Ježíš Kristus v Jeruzalémě. Kostely se zdobí květy, odtud název.

Modré pondělí

Je dnem volna. Nepracuje se, ale odpočívá. Kostely se zdobí pro změnu modrým, popř. fialovým suknem. Název pochází z doslovného překladu německého “blau”, což kromě “modrá” znamená též “podnapilý, neschopný práce”.

Šedivé úterý

Den velkého úklidu. Vymetají se pavučiny, myjí se okna, někdo dokonce vymaluje. Do večera by se mělo vše blýskat.

Škaredá (Sazometná či Smetná) středa

Nepleťte s Popeleční středou! Ta je prvním dnem postní doby, tedy o 5 týdnů dřív. Tahle středa je dnem, kdy se událo něco špatného. Název nás odkazuje k vymetání komínů a sazí, opět se smýčí domy. Pokud se někdo tento den mračí, traduje se, že mu to zůstane po celý rok každou středu.

Čtěte také:  Reishi – vitalita a životní energie v houbě nesmrtelnosti

Zelený čtvrtek

Den poslední večeře Ježíšovo a odpuštění. Zvony přestávají zvonit, utichají a “odlétají do Říma”. Místo nich se po ulicích rozeznívají řehtačky. Se čtvrtkem je spojeno i pečení tradičního pečiva “jidášů”. Mají tvar smyčky, na které se oběsil a jsou připomínkou jeho zrady. A také nádivka plná bylinek. Mnoho lidí se těší na ochutnání zeleného piva, vyráběného speciálně pro tento den. Jíst bychom měli něco zeleného. Přitom název vznikl vlastně omylem. Z původního německého “Greindonnerstag”  (“lkavý, plačtivý”) je blízko ke “Gründonnerstag” (“zelený”). A bylo to.

Velký pátek

Den smutku, přísného půstu, ukřižování. Nemělo by se nic půjčovat, aby věc nebyla očarovaná, nemělo by se hýbat se zemí (např. okopávat) ani prát. Prádlo by totiž bylo namáčeno do krve Kristovy. Nepeče se a nezametá. Kostely jsou naopak zbaveny veškeré výzdoby. Někde se po ránu omývali lidé i dobytek v potoce, aby nebyli nemocní, chlapci tahali zuby kamínky a zahazovali je pryč, aby předešli bolesti zubů. Okolo třetí hodiny odpolední (v době ukřižování Krista) se prý otevírají poklady.

Bílá sobota

Večer se opět rozezní zvony vracející se z Říma, přichází ona “veliká noc” Ježíšova zmrtvýchvstání. Křesťané se nechávají křtít, proto Bílá – barva rouch křtěnců a zároveň čistoty. Děvčata se ráno omývala v potoce, aby neměla pihy. Opět se vymetalo, někde bílilo, aby se čistota držela domu po celý rok. Pečou se mazance a beránky, pletou pomlázky a barví se vejce.

Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle)

Den radosti, oslav Ježíšova zmrtvýchvstání, vrchol křesťanských Velikonoc. Slaví se a hoduje. Světí se beránky a mazance, do kostela se chodí v novém oblečení. Nemělo by se uklízet, pořádaly se zábavy, lidé se navštěvovali a obdarovávali. Někde se jezdily Velikonoční jízdy na koních, aby se požehnalo polím. Kdo sní kus beránka, vždy najde cestu domů z lesa. Děvčata svým milým dávala kus mazance.

Čtěte také:  Zelený ječmen a hubnutí

Velikonoční (Červené) pondělí

Dodnes velmi oblíbený den, kdy hoši vyrazí s pomlázkami a na holky a ještě za to dostanou nějakou odměnu. Letos si to koledování nejspíš moc neužijeme, ale aspoň v tom rodinném kruhu si to vynahradíme. Ostatně šlehání pomlázkou pro zdraví, krásu a mládí se praktikuje již od 14. století. Navíc je to taková česko-slovenská rarita.  Darovaná barvená vejce by měla být vařená jako. Barvy měly svůj význam. Červená – láska, modrá – naděje, zelená světlá – oblíbenost, žlutá – odmítnutí. Někde děvčata vážou pentle na pomlázky klukům také až při koledě. Pokud přijde koledník po poledni, dívka ho polije kýblem vody. Někde chodily holky na odvetnou koledu v úterý, jinde zase vždy na přestupný rok koledovaly místo kluků.

Velikonoční symboly

Vejce

Symbol zrození, plodnosti, blahobytu, dostatku a štěstí. Obdarováváme se jimi již od 12. století a tenhle význam vejci dávali už ve starověkém Egyptě. Prázdná, vyfouklá se používají na ozdobu a věšela se i na Moranu. Největší české vejce z čokolády mělo 153 cm na výšku a 103 cm na šířku a bylo z 12 kg čokolády.

Zajíček

Symbolem se stal v Německu díky pohádkám a také tomu, že s příchodem jara se mladí, nebojácní zajíčci více přibližují lidským obydlím. Vajíčka dětem do zahrad schovává od roku 1680. Ten čokoládový přijde ve většině případů první o uši. Je také symbol zmrtvýchvstání, nikdy “nespí”, nemá totiž oční víčka.

Beránek

Pro židy byl členem božího stáda, pro křesťany pozemská podoba beránka Božího – Ježíše Krista. Pro nás ostatní je hlavně jednou z nezbytných pochoutek a ozdob našich Velikonoc.

Pomlázka

Jinak také mrskačka, šlahačka, houdovačka, tatar… V každém nářečí něco jiného. Počet prutů dokazuje zručnost muže, který ji uplete.

Čtěte také:  Dárcovství krve - když jdete poprvé

Mazanec

Symbolizuje slunce a dřív byl pecen naslano a s více vejci pro žlutější barvu.

A nezapomeňme na kočičky, kříž a ohně, které vítězí nad zimou.

O Velikonocích by neměl chybět ani křen. Jeho chuť má připomínat hřebíky, jimiž byl přibit na kříž.

Ale nebojte, 70 % velikonočních cukrovinek je z čokolády, tak si ten život pak zase oslaďte. Nalaďte se na nové začátky, těšte se na lepší zítřky. Přeji krásné, radostné a barevné Velikonoce.

Autor: Zdeňka. Sal. Foto: Pixabay.com



Mohlo by se vám líbit...