Všichni by chtěli být hubení, ale nikdo se nechce postit.
Je jídlo v centru vaší pozornosti? Odměňujete se ním, trestáte, utěšujete i hřešíte? Jako normální holka máte pravděpodobně jídlo umístěné v hodnotových příčkách pěkně vysoko. S jídlem je to jako s královstvím nebeským. Všichni by chtěli do nebe, ale nikomu se nechce umřít. Všichni by chtěli být hubení, ale nikdo se nechce postit.
Než vás skříň a hladina cholesterolu přivedou na okraj zoufalství, udělejte ještě pár pokusů sama na sobě. A protože určitě znáte první a základní zákon diety: „od chvíle, co začnu držet dietu nemyslím na nic jiného než na jídlo“, slibujeme vám, že o dietu nepůjde. Myšlenky na jídlo jsou všudepřítomné a když nás doženou, draze zaplatíme. Studie z časopise Behavior Research and Therapy říká, že nejlepší způsob jak se zbavit nechtěných myšlenek je nepotlačovat je, ale přijmout. Přijmout, přetvořit nebo přesměrovat. Jde tedy o změnu myšlení – přesunutí jídla na vedlejší kolej.
Nejde o to si jídlo odepírat. Ale o to, na něj nemyslet
Jak to dělají chlapi, že si celý den nevzpomenou na jídlo? Soustředí se na něco jiného. A na jídlo, zkrátka, nezůstane kapacita ani čas. Závidíte? Vezměte chlapskou šichtu. Místo celodenního zevlování kolem kuchyně skládejte dříví a vaření nechte na chlapa. Možná, že dřevo nebude složené podle jeho představ a večeře nebude dokonalá podle vašich, ale rozhodně si k ní budete sedat s prázdným žaludkem místo s přeplněným po celodenním ochutnávání.
Útěk je nejlepší obrana
I když zrovna nebudete skládat dříví ale „jen“ pracovat hlavou, zaměstnejte ji naplno. Nenechte pro jídlo ani skulinku. Vytlačte jej z centra své pozornosti na okraj. Není smyslem našeho života. Neřídí naše činy. Na stole je makronka. Hrozně po ní toužíte. Nemůžete ji vyhnat z hlavy. Najděte si předmět v místnosti. Upřete na něj pohled. Zírejte a myslete jenom na něj. Když se vám do mysli vkrade makronka, zažeňte ji pryč a opět se soustřeďte na daný předmět, dokud si mysl nevyčistíte. A od makronky utečte co nejdál.
Tři jídla denně? Nebo dvě?
Když se nám podaří přesměrovat myšlenky na jídlo do postranních ulic, lehce se nám povede občas nějaké to jídlo zcela vynechat. Jak jistě tušíte, o život nás to nepřipraví.Ovládneme-li touhu si to při nejbližším jídle vynahradit dvojitou porcí, účinky jsou vesměs pozitivní: pro ochranu pracně získaných svalů se zvýší produkce růstového hormonu a hormonu sytosti. Díky tomu, že naše tělo nebude muset vynakládat energii na trávení, zůstane mu víc na myšlení. A taky se budeme více hýbat, protože s plným žaludkem se lépe leží, nikoli běží.
Dostali jste chuť? No a! Tak si jí zase zbavte
Co by bylo, kdyby… Co by bylo, kdybych mohla letět na měsíc? Kdybych mohla projet na motorce kolem zeměkoule? Kdybych teď ležela na pláži pod kokosovou palmou a nebyla zrovna práci? Holt – nepoletím, nepojedu a neležím. Kdybych si tak mohla koupit čokoládu, celou ji sníst, zapít kolou? Holt – nekoupím a nesním. Nemůžu si to totiž dovolit.
Autor textu: Nina Teodorová; zdroj fotografie: pixabay.com;