Sůl je dobrý sluha, ale zlý pán

Kdybyste na stole měli před sebou dvě kupičky potravin – jednu zdravou a druhou nezdravou, na kterou byste položili sůl? Rozluštění hádanky tkví v množství konzumované soli. Jenže zjistit to přesně, to je téměř nemožné. Jestliže si myslíte, že přítomnou sůl v potravinách spolehlivě poznáte chutí, mýlíte se.

Nejméně soli se nachází v základních potravinách – v syrovém mase, bramborách, luštěninách, zelenině, ovoci či ovesných vločkách. Těžko kontrolovatelné množství soli se nachází v průmyslově zpracovaných potravinách – uzenářských a masných výrobcích, slaných sýrech, v trvanlivých a instantních potravinách, v pečivu a slaných pochutinách. Vysoký podíl sodíku ve stravě lze vybalancovat tím, že do svého jídelního lístku zařadíte potraviny bohaté na draslík.

„K přípravě salátu jsou zapotřebí čtyři lidé: marnotratník, aby doléval olej, lakomec, aby kapal ocet, mudrc, aby solil, a blázen, aby míchal.“ Francouzský básník a romanopisec Francois Coppée si tímto citátem určitě nedokazoval na kulinářské umění, ale proč si jej na ten účel nepůjčit?

Mudrc, který salát opatrně ochucuje solí, by to komentoval slovy: Dospělí lidé by měli denně přijmout maximálně pět gramů soli, kojenci například jen jeden gram, děti do tří let dva gramy, do šesti let tři gramy. Nepřekvapí, že se nemá solit víc. Všichni víme, že hrozí vysoký tlak, problémy se srdcem, mrtvice… Podle průzkumů WHO konzumuje většina světové populace denně 9 až 12 gramů soli, případně až dvojnásobek doporučené dávky. Snížení celosvětové spotřeby soli uvádí WHO jako jeden z efektivních prostředků celkového zlepšení zdravotního stavu populace. Uvádí, že snížení příjmu soli prodlužuje průměrné zdravé dožití až o jeden rok. (WHO, 2020)

Ale ono se nemá solit ani míň. V důsledku nedostatku soli můžeme mít problémy například s vysokým tlakem, pamětí, únavou a bolestmi svalů.

Čtěte také:  Reishi – vitalita a životní energie v houbě nesmrtelnosti

Sladká, kyselá i hořká chuť jsou poměrně lehce nahraditelné jinou ingrediencí. Žádná ingredience však nedokáže plnohodnotně nahradit sůl. WHO nicméně vydala celý seznam doporučení, jak na všech úrovních – od vládních, legislativních, výrobních až po denní praxi v domácnosti – celosvětově snížit příjem soli do roku 2025 až o 30 procent. O těchto doporučeních, stejně jako o pravdách a mýtech ohledně soli, si můžete přečíst ZDE.

A jak se vyznat v jednotlivých druzích soli?

  • kamenná sůl – získává se klasickou těžbou v dolech či povrchově v lomech, upravuje se mletím, proséváním a čištěním, obvykle se využívá jako průmyslová nebo jedlá, bývá obohacována jódem,
  • vakuovaná sůl – je ze solného roztoku zvaného solanka, pomaleji se rozpouští,
  • bambusová korejská sůl – opakovaně pečená v dutině bambusu a uzavřena žlutým jílem,
  • mořská sůl – neobsahuje žádné chemikálie ani aditiva, získává se odpařováním mořské vody na slunci,
  • himálajská sůl – narůžovělá sůl s vyšším obsahem železa a betakaroténu, těží se v Himálajích
  • černá sůl – pochází z černé lávy havajských sopek, pro vysoký obsah síry se používá jako náhrada vajíček
  • uzená sůl – sůl uzená na kvalitním (například dubovém) dřevě, bez dochucovadel a aromat, ideální na ryby
  • Fleur de Sel – sůl původem z Bretaně, sbírá se z hladiny mělkých slaných rybníků, obsahuje hodně minerálů

Autor textu: Vojtěch Novák; zdroj fotografie: pixabay.com

Zdroj: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/salt-reduction

Mohlo by se vám líbit...