Studijní pobyt na Maltě 4: Party je součástí výuky

Po dvou dnech nabitých výukou od rána do večera se nejdříve musím vrátit k Welcome party, než začnu popisovat co jsem ty dva dny prožil.

Party začala 21:30, vyrazili jsme s Kevinem a Erikem. Kevin byl jediný, který šel skutečně na party, jak jsem pochopil později. My dva zbylí jsme se šli seznámit s ostatními studenty. Tady začíná můj vstup do světa za zrcadlem plný jiných pohledů na stejnou věc.

Tak předně, na Maltu se jezdí pařit. Tento fakt jsem úplně v přípravě neměl zohlůedněn. Projevilo se to třeba tím, že jsem se na „seznamovačku“ vydal v kraťasech a triku. Kevim se šlechtil podstatně déle a očividně si do kufru přibalil pár hadříku na speciální příležitosti.

Nebyl sám, připadal jsem si trochu jako vesničan, co přijel za příbuznými do města… a přijel poprvé. Malta v noci prostě žije „because this is Malta“. První, co mě napadlo je srovnání se Stodolní v Ostravě, ale pak jsem se Maltě omluvil, protože tohle je asi jiná liga.

Druhé prozření přišlo po dvou hodinách, kdy jsem pochopil, že na seznamovačky se asi chodí na čas, ale na party se nechodí nejdříve než dvě hodiny po oficiálním startu. Každopádně více jak dvě hodiny jsem tomu nedal, protože jsem byl děsně utahaný. Přilepšil jsem mému žaludku po odpoledním hambáči ještě dvěma drinkama a více jsem se ho už pokoušet neodvážil.

Trochu jsem se poseznamoval s těmi, co měli podobně mylné představy jako já a vyrazil jsem se dospat. Kevina jsem tentokráte ani neslyšel přicházet, ale druhý den večer se mě ptal, v kterém baru jsem skončil. Prý se to po půlnoci začínalo pomalu rozjíždět a když mě neviděl, tak si myslel, že jsem šel jinam. Naštěstí to neměl chuť rozebírat moc detailně.

Čtěte také:  Produkty, které musíte vyzkoušet

Druhý den jsem vstanul zase o dvě hodiny dříve (protože vlhko a horko). Sbalil jsem se a potichu vypadnul a nechal Kevina dospávat party. Našel jsem pěknou Italskou kavárnu s pečivem, co otevírá brzy. Slíbil jsem žaludku něco pěkného, že? Viz fotka v úvodu – takle tady vypadá úsvit.

Italové mě překvapili 2x. Zaprvé objednávat si velké amerikáno se sojovým mlékem u Itala co se tváří že kávě rozumí, není úplně příjemné. Chvilku jsem měl strach, že mě za to vyhodí. Naštěstí stejně jako jeden platí i zde že „jedno Euro vládne všem, jedno jim všem káže“.

Za druhé dát si croissant s nutelou nebyl dobrý nápad. V tomto směru tam měl na pravou Italskou kavárnu podezřele velký výběr. Byla to spíše nutela s croissantem a když jsem si objednal dvě, tak proč je taky nesníst. Zvlášť když mám hlad a vím že celý den bude škola a pauzy tam jsou desetiminutové = oběd nejde zvládnout.

Tady opustím popisování stavu mého žaludku, protože další popis už není zajímavý ani hezký. Rozhodně mě to přinutilo druhý den jít nakupovat „normální“ potraviny a dnes jsem si dal večer polévku.

OK, ale pojďme k tomu hlavnímu: škola.

V úterý jsem začínal první lekci v 8:00 a poslední končil 20:05. Tři byly online, zbytek osobně. Kupodivu mi nevadí ta intenzita, ale prostě večer už je člověk unavený. Když po vás pak chce nějaký učitel na online ZOOMu abyste ve skupině s třemi dalšími studeny vymysleli a pojmenovali nějaký pokrm co bude reprezentovat vaše tři země původu… dostanete se k tomu, že mu pošlete do chatu, že v Čechách často jíme Napkins a Meet. Ani jedno není jídlo a ani jedno nedává smysl.

Čtěte také:  Rady a tipy, jak správně skladovat potraviny aneb zatočte s plesnivým ovocem jednou pro vždy. I.díl

Učitel mě decentně opravil, že si myslí že Napkins asi v čechách nejíme 🙂

Ale nebyl jsem nejhorší, což mě na jednu stranu děsí a na druhou zbavuje obav. Tady se ale nestydí nikdo – všichni včetně puberťáků taky mají chuť mluvit a komunikovat. Prostě se učit. Takže lepší říct něco a být opraven, než neříct nic.

Na bytě to vypadá, že se to ustálilo na tom, že kdo chce komunikovat jde si sednout do obýváku a on se vždy někdo přidá. Teď jsem třeba skoro dvě hodiny poslouchal, jaký mají politický systém ve Švýcarsku od člověka, co sedí ve volební komisi. Mimochodem docela zajímavý a až budu mít čas, musím si to na Wikipedii prověřit, protože se to vymyká běžným Evropským systémům.

Na oplátku jsem mu něco řekl o historickém vývoji Čech cca od Karla IV do dneška. Nic neznal a jediné co o nás věděl, bylo že jsme se se Slovákama rozdělili. Navrch jsem mu popsal, jak skvělé politiky máme my. Kupodivu nikoho neznal a Babiše jsem mu musel vysvětlit.

Mimochodem koupil jsem si místní noviny a Česká republika v nich byla zmíněna hned 2x. Předsedat EU vás prostě zviditelní a je dobré si to uvědomit, když něco děláme.

Jinak Kevin se diskusí moc neúčastní. S ním se to ustálilo na tom, že ho vidím spát když ráno vstanu a občas večer když vyráží na nějakou akci.

Zpět ke škole. Poslední dva dny byly nabité od rána do noci, ale to není normální. V pátek jim (škole) přijede inspekce z UK, takže se snažili vše z pátku nacpat do jiných dnů. A protože koncem týdne už bude volněji, objednal jsem si noční prohlídku Mdiny. Natáčely se tam Hry o trůny, takže se na to moc těším.

Čtěte také:  Jak ořechy ovlivňují lidské zdraví

Ale ještě předtím půjdu vyzkoušet debatní kroužek na téma Být či nebýt. Dobrovolná aktivita. Tak proč se neztrapnit nějakou perlou, když se vám nikdo do očí nesměje. Abyste byli v obraze přikládám hezké tématické video.

Jinak aktivit je tady mraky a vše to organizuje škola jako součást výuky – dobrovolnou za příplatek. Včetně různých party, na které se teda už asi dobrovolně chodit ztrapňovat nepůjdu.

Autor a foto: David Web




Mohlo by se vám líbit...