Jste psí, nebo kočičí lidé? V jedné věci to mají obě skupiny těžké
Na světě jsou dva typy lidí. Kočičí a psí. To, ke kterým zvířatům inklinujete, které máte doma nebo o které pečujete na ulici, prý podle vědců ovlivňuje i vaši osobnost. Kočičí lidé jsou zvídaví, kreativní a nekonvenční. Psí lidé zase zodpovědní, svědomití a se silným smyslem pro povinnost. Zatímco kočičí lidé jsou náchylnější ke stresu a úzkostem, ti psí prý žijí déle a zdravěji, mají více pohybu a více sociálního kontaktu.
Společenská hra jménem „Míco, jedeme na veterinu“
Psí i kočičí lidé mají jedno společné. Je to problém, když se s mazlíčkem musí k doktorovi. I z toho nejodvážnějšího strážce pevnosti se ve vteřině stane bojácné klubíčko, jehož jediným zájmem je povalit, co stojí v cestě, a utéct co nejdál. Stačí se přiblížit k ordinaci. Zatímco psi zvětří nebezpečí až u jmenovky na dveřích, kočky mají přesnější radary. Jejich podezíravá opatrnost začíná již doma. Při vší své vynalézavosti se umí postarat o to, aby se k veterináři nejenže nedojelo, ale ani neodjelo. Mají k tomu velmi propracovanou únikovou taktiku, která říká: Když nenastoupíš do přepravky, nemusíš k doktorovi. Společenská hra jménem „Míco, jedeme na veterinu“ zahrnuje záhadné zmizení kočky dvě minuty před odjezdem, nepochopitelnou poruchu zavíracího zařízení na přepravce a spotřebování celé lahvičky dezinfekce na bolestivé kočičí škrábance.
Jak pracovat se zvířecím strachem
Strach z návštěvy zvířecího doktora většinou pramení ze zlé zkušenosti. Prakticky pokaždé, když se objeví někdo v bílém plášti, následuje nepříjemnost. Cizí pachy, zvuky, ostré světlo, neznámí lidé. Zvíře pociťuje stejný strach jako člověk. A stejně jako se dá pracovat se strachem lidským, se dá pracovat i se strachem zvířecím. Procedury, kterým si zvíře prochází v ordinaci, můžete pravidelně dělat i doma – nebude pak v šoku, když mu najednou někdo cizí bude čistit uši, prohlížet zuby nebo kontrolovat tlapky. Navštivte ordinaci i v době, kdy zvíře není nemocné nebo ho nic nebolí. Třeba si jen dohodněte termín nebo kupte pamlsek, který na místě zvířeti dáte. Nikdy netahejte zvíře do čekárny násilím, proti jeho vůli. Dejte mu čas a získejte si jeho důvěru. Podívejte se nejdřív, jestli se v čekárně nenachází nějaký potenciální „nepřítel“. A stejně jako to děláte u pediatra nebo svého praktického lékaře, najděte veterináře, který je sympatický a vnímavý.
Koupat kočku je druh bojového umění
Veterináři samozřejmě vědí, že je psi a kočky nesnáší a že jejich uříceným a vyčerpaným majitelům před, při ani po návštěvě veterináře není do smíchu. A to nejen kvůli účtu za vyšetření… Američtí veterináři se snaží atmosféru uvolnit již před vstupem do ordinací a soutěží v tom, kdo své příchozí rozesměje vtipnější hláškou. Vybrali jsme pro vás ty nejlepší, snad se na závěr dobře pobavíte.
- Kdyby byla země plochá, kočky by z ní už dávno všechno poshazovaly dolů.
- Psi mají majitele. Kočky mají personál.
- Kdyby vám kočky uměly odepsat na zprávu, stejně by to neudělaly.
- Neříkej mi, co mám dělat, nejsi moje kočka!
- Kočky polovinu života prospí. Tu druhou polovinu tráví natáčením roztomilých videí.
- Bez ohledu na to, na které straně dveří kočka je, chce být na té druhé.
- Koupat kočku je druh bojového umění, ve kterém je předem jasné, kdo je poražený!
Autor textu: Nina Teodorová; zdroj fotografie: pixabay.com;
