Jak být spokojená černá ovce

Každý, kdo mezi davy v určitém směru vyčnívá, je v naší společnosti vždy nějakým způsobem hodnocen a souzen. Přirozenou reakcí na tuto skutečnost bývá u většiny lidí snaha co nejvíce zapadnout a ztotožnit se s názory a hodnotami, jež jim byly odjakživa okolím vštěpovány. Nicméně každý člověk je unikátní, a je tudíž jasné, že se všichni budeme ve svých životních postojích navzájem lišit. Jak tedy vyjít vstříc své individualitě a neomezovat se tím, co si o nás pomyslí ostatní?

Přijmout sebe sama

Vůbec nejhorší je, považuje-li se jedinec kvůli své odlišnosti za osobu méněcennou či zavržení hodnou. Jedná se o jednu z velmi častých příčin dlouhodobých depresivních nálad, neochota smířit se svými vlastními pocity a myšlenkami.

Často si přejeme, abychom byli někým jiným, někým, kdo dokáže bez problému zapadnout mezi ostatní a dostát jejich očekáváním. Spousta z nás se taky usilovně pokouší změnit to, čím se liší a kým jsou, jenomže pokud potlačujeme svou pravou podstatu jen kvůli ostatním lidem, zpravidla to vede k naší vnitřní nespokojenosti a pocitu frustrace. Je tudíž nutné uvědomit si, že naše individualita nás dělá výjimečnými, a že jedinými skutečně vnitřně vyrovnanými lidmi jsou ti, jež nezaměňují své osobnosti za popularitu a uznání.

Do toho, co si o mně myslí ostatní, mi nic není

Člověk je tvor závistivý a egoistický. Aby se cítil dobře a přesvědčil se o své vlastní kvalitě, rád se srovnává s ostatními a poukazuje na vše, v čem je oproti nim lepší. Zvrácené lidské ego prožívá slast, když je mu dána příležitost někoho jiného shodit a sebe sama tak ukázat v tom nejlepším světle.

Nicméně moudrý člověk ví, že shazováním ostatních svého vlastního štěstí jen těžko dosáhne. Zároveň si uvědomuje, že se bude celý život setkávat s takovými, kteří jej budou neustále vnitřně hodnotit, kritizovat a pomlouvat. Proto se nebude ohlížet na to, co si o něm ostatní lidé myslí, nýbrž bude pamatovat na to, že ať už bude dělat cokoliv, nikdy se nezavděčí všem.

Uznání se přeceňuje

Závěrem se hodí podotknout, že i když se rozhodneme vyjít vstříc požadavkům, které na nás okolí klade a podaří se nám vysloužit si to vytoužené společenské uznání, často přicházíme na to, že vlastně není o co stát. Pokud veškeré své snažení soustřeďujeme na to, abychom se zavděčovali ostatním a nikoliv sami sobě, nevyhnutelně tím na sebe přivoláme pocity prázdnoty a marnivosti.

Autor a zdroj: David Web, Foto: Pixabay