Jak vypěstovat hlívu ústřičnou ze substrátu i na slámě
Hlíva ústřičná patří spolu se žampiony k těm málo druhům hub, které si můžete vypěstovat v pohodlí domova. Nepokusit se o to by byla škoda. Hlíva najde široké uplatnění v kuchyni při přípravě nejrozmanitějších pokrmů a je i zdrojem látek prospěšných našemu zdraví. Dodržíte-li pěstební postup, bude v domácích podmínkách plodit i několik měsíců.
Pěstování hlívy z naočkovaného substrátu
Pokud se jedná o vaši první zkušenost s pěstováním hlívy, nepouštějte se hned do výsadby na slámu nebo dokonce na dřevo. Nejlepší je se s hlívou seznámit postupně. Pro začátečníky je nejvhodnější koupit si rovnou celý set s naočkovanou sadbou a s podrobným návodem. Set se nazývá také jako hlívová zahrádka. Vybírejte ze zdrojů, kde substrát očkují čerstvě. Pokud balík obsahuje sebemenší náznak plísně, okamžitě ho reklamujte.
Balík substrátu se sadbou nejprve umístěte do prostředí, v němž je teplota asi 28 °C. Ideálně tedy někam k topení. Pokud se nám této teploty nepodaří dosáhnout, nevadí, ale počkáme si na vyrůstající podhoubí o něco déle.
Vyrostlé mycelium vytváří charakteristický šedobílý voňavý povlak, který substrát rovnoměrně prostoupí. Jakmile bude celý substrát podhoubím prorostlý, přemístěte ho do chladnější (asi 10 °C) místnosti nebo na balkon. Hlívu tak lze pěstovat i když bydlíte v panelovém bytě. Svrchní část balíku sestřihněte a substrát pokryjte půdou s obsahem rašeliny, jež je součástí balení. Doporučuje se balík se substrátem prořezat i po stranách, aby k budoucím plodnicím mohl vzduch.
Substrát zalévejte. Přidávejte však jen tolik vody, kolik půda pojme. Hlína nesmí být přemokřená. Za pár dní se objeví maličké hlívy. V tu chvíli přeneste balík do místnosti, kde je světlo, které hlíva na rozdíl od žampionů potřebuje. Hlívám prospěje i rosení rozprašovačem. Postupně můžete začít sklízet rostoucí plodnice. Po skončení plození lze substrát přidat do záhonků jako kompost.
Pěstování hlívy v pytli se slámou
Do pěstování hlívy na slámě je ideální pustit se na jaře ‒ v březnu nebo v dubnu. Všechny pomůcky jsou snadno dostupné. Budete potřebovat slámu (je jedno jakého původu, hlavně nesmí být plesnivá), průhledný igelitový pytel a zrnitou sadbu hlívy ústřičné, kterou pořídíte v zahrádkářských potřebách.
Co se týče substrátu, lze také použít jako substrát slaměné pelety. Alternativně i štěpku z listnatého dřeva. Zůstaňme ale u slámy. Slámu pořádně natlačte do pytle a spařte horkou (asi 80 až 90 °C) vodou. Čím větší množství vody sláma pojme, tím lépe. Slámu v pytli nechte máčet ideálně do druhého dne. Slámu můžete také převařit ve velkém hrnci, ale jednodušší je spařit ji přímo v pytli. Spařením získáte jistotu, že je sláma dostatečně sterilní a nebude vám při pěstování hlívy plesnivět. Někteří pěstitelé používají k dezinfekci slámy i nehašené vápno.
Přebytečnou vodu z pytle slijte ‒ ve spodní části pytle udělejte nejlépe v rohu otvor. Slámu neždímejte, nechte vodu volně odtékat. Otvor je důležitý, nijak ho nezakrývejte. Tudy budou odcházet metabolické zplodiny, hlavně oxid uhličitý. Slámu naočkujte zrnitou sadbou. Očkujte rychle, zrnitá sadba během krátké doby podléhá zkáze. Je proto určená k okamžitému použití. Zrnité sadby se do pytle přidává 3 až 4 % jeho objemu. Nebo na 10 kg slámy balení přidejte 0,7 l sadby. Při tomto kroku se slámou manipulujte opatrně. Důkladně si umyjte ruce, aby se sláma nekontaminovala plísněmi. Buď sadbu prokládejte jednotlivými vrstvami slámy, nebo ji promíchejte rukou.
Po naočkování pytel zavažte. Nezatahujte však pytel úplně, ponechte nějaký prostor, který uzavřete třeba čistou gázou. Tak se k rostoucímu myceliu dostane kyslík. Pytel přemístěte na stinné místo s teplotou do 25 °C po dobu asi 2 měsíce. Ne teplejší, to už by podhoubí přestalo růst. Doporučuje se také do pytle udělat otvory, například pomocí hřebíku, aby byl substrát řádně provzdušněný. Prorostlé mycelium poznáte podle toho, že se sláma pokryla bělavou barvou a má intenzivní houbovou vůni.
Pytel se slámou přemístěte do prostředí, kde je teplota asi 10 °C a zároveň rozptýlené světlo. Pozor na přímé slunce, to by hlíva nevyrostla. Pytel na několika místech podélně nařízněte ‒ postačit by mělo asi 6 otvorů. Tudy budou potom vyrůstat budoucí plodnice. Počkáte si na ně asi dva týdny. Postupně je sklízejte tak, že vždy vytrhnete celý trs i když se vám některé plodnice mohou zdát ještě malé. Že je hlíva připravená ke sklizni poznáte podle tenké hnědé obruby na okraji klobouku. Po sklizni je vhodné otvory, kudy hlíva vyrostla, zalepit izolepou. Jak přestanou houby růst, přemístěte balík opět na zhruba deset dní do teplého prostředí. Začne růst nové mycelium a celý cyklus se opakuje.
Zajímavosti o hlívě ústřičné
- V přírodě lze nalézt hlívu na podzim. Volně rostoucí hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) parazituje na dřevinách, hlavně na jilmech a vrbách.
- Zdraví prospěšné látky, jež se v hlívě nacházejí, se nazývají glukany. Hlíva také obsahuje vitamíny B, C, D a K.
- Hlíva pozitivně ovlivňuje cévní soustavu a udržuje správnou hladinu cholesterolu.
- S trochou nadsázky se dá říct, že hlíva je masožravá houba. Její mycelium vypouští toxické látky, jež dokážou zabít i mnohobuněčné organismy. Hlíva se tak dostává k cennému dusíku, který slouží k její výživě.
Autor: Marcela Malcová, Foto: Pixabay.com
