Jak se postavit čelem k depresi a strádání

Velká řada lidí, zpravidla ti z nás, jež jsou citlivější a hloubavější povahy, se musí čas od času potýkat s návalem vnitřních strastí a pocitem duševního vyhasnutí. V takovýchto chvílích je velice snadné podlehnout smutku, a propadnout tak stavu deprimovanosti, nezřídka i velmi dlouho trvajícímu.

Necítím-li se zrovna šťastně, je nutné si to přiznat

Jedním z nejčastějších obranných mechanismů naší psychiky je, při potýkání se s negativními emocemi, jejich potlačování. Snažíme se sami sebe přesvědčit, že ve skutečnosti nic zlého neprožíváme, bohužel se nám takto ale úlevy nedostane. Je tomu tak proto, že ač se snažíme sebe víc, všechny pocity, jež v sobě dusíme, ve výsledku vyplavou na povrch, což mimo jiné vede k takzvanému “dvojitému utrpení”.

Frustruje mě, že jsem frustrován. Rozčiluje mě to, že jsem rozčilený. Jsem smutný z toho, že pociťuji smutek. Tento způsob přitěžujícího uvažování  je jedním z faktorů, které zásadně přispívají k dlouhodobé depresi a úzkosti. Je nutné si pamatovat, že všechny tyto strasti jsou součásti naší přirozenosti, a ač bychom si to přáli sebevíc, nikdy se jich navždy nezbavíme, tudíž není důvod je potlačovat, nebo se kvůli nim cítit provinile či méněcenně.

Velmi často za našimi problémy stojí ego

Naopak to nejlepší, co můžeme udělat ve chvíli, kdy vyvstanou tíživé myšlenky, je co možná nejpřesněji je analyzovat a dopátrat se jejich příčiny. Pokud se nám toto podaří, velmi často to může vést k úplnému odlehčení od našich strastí, protože lépe pochopíme svou situaci a záležitosti, jež se zdály být tragickými, se ukážou být absurdními.

Problém může nastat zejména tehdy, pokud se cítíme uraženi. Lidské ego se totiž, v rámci sebeobrany, bude snažit nacházet falešné příčiny svých potíží. Ačkoliv se nejedná o jednoduchou věc, dokážeme-li v takovéto situaci přemoct svou ješitnost a sami sobě přiznat, že příčinou našeho utrpení je prostá touha po uznání, strádání zmizí a naopak se dostaví povznášející pocit svobody.

Nebojovat, nýbrž pozorovat a přijmout

I když lidé přesně znají původ svého strádání, nejsou-li schopni s tím něco udělat, strádají dál. Míváme pocit, že když nás něco trápí, jediným řešením je změnit vše tak, aby nám to vyhovovalo, že když nám něco schází, jedinou možnou cestou je si to obstarat. Když nám v tom něco brání, propadáme frustraci a depresi. Proto, pokud se dostaneme do situace, kdy nemůžeme chod věcí nijak ovlivnit ve svůj prospěch, je nezbytné ustoupit a smířit se s realitou takovou, jaká je.

Pro spoustu lidí je tohle přinejmenším velmi obtížné, pro někoho dokonce naprosto nemyslitelné, nicméně je to v zásadě jediná cesta k vnitřnímu klidu.

Autor: David Web, Foto: Pixabay