Studijní pobyt na Maltě 3: očekávat nečekané

Je 6:00 pondělí ráno. Od pěti nemůžu spát, je hrozné horko. S láskou vzpomínám na mého syna v pubertě, který je schopen vstávat až po obědě. Daleko po obědě. To už asi nezažiju.

Já mám za sebou druhou noc s krátkým spánkem a mám pochopení pro Erika, kterého jsem našel včera chrupkat na gauči. Asi mě to časem čeká taky.

Kevin v pokoji zařezával, tak jsem šel na balkón a vyřešil pár pracovních věcí. Venku je docela živo, vidím hodně běžců a přímo naproti máme plavecký bazén a teď tam probíhá asi nějaký organizovaný trénink. Viz fotka v úvodu vyfocená okolo 6:00 ráno. Mám chuť se jít vykoupat a vlastně mi brání jen moje lenost.

Právě se tady mihnul Šerif. Druhý černoch. Teda já si myslel, že to je Bisef. Vůbec nevidím mezi nimi rozdíl, snad je budu mít šanci vidět vedle sebe ať je rozeznám. Každopádně mě nechtěl objímat.

Ostatní ještě spí, takže se potichu vykrádám z bytu a jdu hledat snídani. Stylově to řeším pomocí „full English breakfast“ a pak jdu pomalu do školy.

Kupodivu nejsem první. Kupodivu jsem potřeboval Covid test – tak aspoň že to nebyly zbytečně vyhozené peníze. Kupodivu tady nejsem nestarší. A kupodivu ani nijak v menšině. Když pominu, že Češi jsme tady asi jen dva. Jinak většinou Evropané a pár Asiatů a pár lidí z Jižní Ameriky.

Úvodní přednáška je o tom, jak to tady chodí a čemu se určitě vyhnout. Takže vím že jako mladá žena bych neměl nikde chodit sám, neměl bych nechávat nikde svoje věci a už vůbec ne opouštět svůj drink a po setmění raději nevylézat. Uplatnil jsme svou znalost slovíčka curfew. Místy to vypadá jako protidrogová přednáška. Ale když mě někdo zfetuje aspoň vím, kde se mám dokymácet a tam mi zřízenci školy pomohou. Otázka je, jestli si to v kritický okamžik uvědomím.

Čtěte také:  Výborný domácí česnekový dip

Na mě se ze všeho vztahuje asi jen zákaz alkoholu, drog a návštěv v bytě. Takže včerejší uvítací pivko bylo vlastně proti pravidlům, za které bych měl oficiálně dostat pokárání a při druhém porušení mě bez milosti pošlou zpět domů rodičům.

Snažím se to představit… jak to doma vysvětluju ženě a dětem. Představa že bych to vysvětloval rodičům je příliš nereálná a nedaří se mi zhmotnit.

Po téhle nalívárně už následuje výuka. Tedy ještě chvíli se domáhám absolvování ústního testu, který byl v propozicích zmiňován a který završí mé rozřazení do vhodné skupiny. Až u druhého zaměstnance, které s tím obtěžuju pochopím, že nic takového nebude a už mě dávno zařadili.

Můj pocit z výsledku testu, co jsem dělal doma a popisoval v prvním článku byl asi oprávněný, protože mě zařadili mezi lidi, co jsou na tom očividně znatelně hůře. Ale jsme tam asi tři takoví a postupně zjišťuju, že to je vlastně výhoda, protože dostávám více prostoru mluvit a reagovat. Což je přesně to, co potřebuju.

Moji spolužáci jsou zajímavá skupina. Asi nejvíce zájmu vzbudí Turkyně Birge – žena asi těsně pod třicet. Říká, že pracuje jako Sailor. Pak doplní že Captain. Postupně z toho vylézá, že je kapitánem na kontejnerových lodích – ano těch velkých co brázdí oceány. I lektorka se raději ujišťuje vygooglovaným obrázkem kontejnerové lodi… V Turecku se asi dá udělat rychlá kariéra…. Ale představa že je na moři dlouhé dny s bandou námořníků a případně řeší i dotěrné piráty je … zajímavá.

Pak zaujme Ital Kristian – cca čtyřicátník učitel Salsy. Nekoresponduje s mými představami o učitelích Salsy – vypadá normálně.

Zbytek se moc neprojevuje, takže časem se možná dovím další zajímavosti. V páru pracuju s Nicem. Cca pětatřicátník z Kolumbie. Koncem dne zjišťuju, že to je datový analytik a pracuje i na datech, které pak já používám v marketingových kampaních.

Čtěte také:  Rostlinné oleje jsou zdravé. Naučíme Vás vybrat ten pravý

Končíme cca ve čtyři odpoledne a můj žaludek mi dává jasně najevo, že běžně obědvám před polednem. Posílám mu ohřátý hambáč z kantýny na usmířenou. Moc to neocenil. Ale já ho zase usmířím ráno nějakou dobrou snídaní.

První věc po příchodu do bytu včera i dnes a asi pokaždé…. sprcha. Bez toho se tady nedá existovat.

Večer mě čeká Welcome party. Ještě že nejsem mladá žena a nemusím se ničeho obávat.

Autor a foto: David Web

Mohlo by se vám líbit...