Kuchyň jménem „Sněz, co můžeš“

Prázdniny, dovolené, rekonvalescence po nemoci, dokonce i obyčejné víkendy. Jakékoliv události, které nás vytrhnou z běžného provozu a pravidelného kalorického výdaje, jsou pastí pro dietní disciplínu. Když nás cokoli uzemní doma s jídlem na dosah ruky a s teplákovou gumou s velkou vůlí kolem pasu, nastane u většiny z nás jediné – váhový přírůstek.

Zvláštní je, že pokud se jedná o adopci zvyku typu denně brát vitamín, pravidelně cvičit oční jógu nebo každý druhý den se naučit pět nových slovíček anglicky jde to ztuha. Prostě si na to nevzpomeneme. Ale navštívit 20x denně domácí zásobárny dobrůtek, na to se zapomenout nedá.

Schválně si do kuchyně pověste papír a namalujte si puntík pokaždé, když si dopřejete něco „na chuť“. Za puntík je i uždibování při vaření, dojedení kaše po dítěti nebo odřezky z koláče, poslední kolečka salámu a oříšky z misky na stole. I když fungujete na pěti jídlech denně a nemáte moc kdy vyhladovět, uvidíte, jak bude po týdnu na papíře přepuntíkováno. Máte-li hravou povahu, můžete ještě barvami puntíků rozlišovat sladkosti, alkohol a další kategorie, které jsou pro vás neodolatelné.

Příležitost se najde vždycky

Kdybychom si spočítali v kalendáři, kolik svátků za rok se točí kolem jídla, zjistíme, že se slabší povahou prostě nemáme šanci dlouhodobě udržet střídmý stravovací styl. A to ani nemusí být vánoce, velikonoce nebo svatba. Stačí, když se podíváte na jakékoliv rodinné sešlosti. Že se všechno točí kolem stolů, které se prohýbají pod nánosy jídla? Příležitost vydatně se přejíst se najde vždycky. Ale to ještě neznamená, že ji musíte využít.

Za odměnu!

Lízátko, bonbónek, perníček. Dítě bylo hodné, dostane sladkou odměnu. Maminka přežila hodinu aerobiku, zaslouží si dortík. Tatínek vyběhl kopec, má právo to zapít v hospodě. Princip odměny, která nám vlastně škodí, je tak zakořeněný v naší psychice, že si jeho paradoxnost ani neuvědomujeme a vesele jej odevzdáváme další generaci. Přitom je to podvod na lidech. Zkusme se příště po zásluze odměnit tím, že se nepotrestáme.

Čtěte také:  Aspergerův syndrom: Porozumění a podpora pro jedinečnou cestu

Co nekoupím, to nesním

Jak zrevidovat zbytečné zásoby nepotřebných potravin ve vlastní kuchyni? Začíná to už v obchodě starým dobrým pravidlem: nechoď nakupovat hladový, nastrkáš toho do košíku víc než potřebuješ.

Nakupujte v souvislostech

Recepty mají něco do sebe. Potřebuju toho tolik, toho tolik a konec. Kupovat o půl kila něčeho navíc proto, že nevím, kolik toho vlastně budu potřebovat a pak to nahonem sníst, než se to pokazí… je mnohem kaloričtější, než se zdá.

Co nekoupíte, to nepřinesete domů. Nebude to pak připravené čekat ve startovacích blocích na to, až vás popadne touha obalit si nervy.

Obalit si nervy = obalit si zadek

Stojí nám ta chvilka slasti, než se čokoláda/zmrzlina/gumídek/zákusek (doplňte si dle vlastních preferencí) rozpustí na jazyku, za ty následky? U sladkostí je to stejné jako s lidovým příslovím „babka k babce“… Akorát v tomto případě z toho nebudou kapce, ale kila.

Autor textu: Nina Teodorová; zdroj fotografie: Pixybuy.com;

 

Mohlo by se vám líbit...