Proč není dobré být závislý na ostatních lidech

William Shakespeare řekl, že lidé nejsou samostatnými ostrovy, tudíž nemohou existovat o samotě a nevyhnutelně potřebují navazovat a udržovat vztahy s ostatními. Nicméně, velice často se stáváme na druhých závislými a někdy i dočista zapomínáme, jak trávit čas ve společnosti sebe sama.

Každý z nás je jednotlivec

Zkusme se na věc podívat z odlišného úhlu a využijme Shakespearovy metafory. Řekněme, že člověk naopak je samostatným ostrovem a mezilidské vztahy, jež navazuje, představují mosty, kterými je mu umožněno komunikovat s ostatními ostrovy. Na ostrově, kde si lidé nedokáží sami obstarat vše potřebné k životu a jsou tak odkázáni na dovoz zboží prostřednictvím těchto mostů, dochází ke strádání ve chvíli, kdy jsou mosty poškozeny nebo zničeny. Tím samým způsobem strádají lidé, kteří se příliš upínají ke svým vztahům s ostatními, ve chvíli, kdy jsou vztahy zpřetrhány a zanikají.

Pointou je to, že i když je pro nás velmi důležité navazovat mezilidské vztahy, je nezbytné pamatovat na to, že jsme zároveň samostatnou bytostí.  Tudíž se v našich životech nejednou octneme v situaci, kdy budeme od našich blízkých odloučeni a tím odkázáni sami na sebe.

Nejdůležitější je vztah, který mám sám se sebou

Jediná osoba, u které si můžete být skutečně jisti, že od ní nebudete do smrti odloučeni, jste vy sami. Proto je nadevše důležité být sám k sobě laskavý, soucitný a upřímný. Velmi často si od svých vztahů slibujeme to, že prostřednictvím uznání a přízně ostatních lidí nabudeme svého vytouženého pocitu sebe-realizace. Pokud se od tohoto ovšem dokážeme odpoutat a naučíme se vystačit si se svou vlastní přízní a soucitem, stáváme se daleko šťastnějšími a svobodnějšími osobami.

Mimo jiné taky člověk, jenž si dokáže bez problému vystačit sám se sebou, přirozeně navazuje daleko příjemnější a zdravější vztahy s druhými lidmi, poněvadž už od nich nevyžaduje upevnění své vlastní hodnoty a identity.

Autor: David Web, Foto: Pixabay